-
ČNB loni nechala razit zhruba 100 milionů kusů mincí. Oproti roku 2015 to byl růst na dvojnásobek. Na 445 milionů vzrostl počet bankovek.
-
V bankovkách a mincích na konci loňského roku v Česku obíhalo přes 550 miliard korun.
-
Podle ekonomů množství hotovosti souvisí s rostoucí českou ekonomikou. (“Tady bych byla skeptická a ptám se – Jde o růst ekonomiky na dluh? Nebo jde o nastupující trend ozdravování ekonomik domáctností i státu?.”mh)
Česká měna, ilustrační foto
autor: Shutterstock
Za jeden rok v Česku přibylo 46 miliard korun hotovosti. Momentálně tak podle čerstvé měnové statistiky ČNB v bankovkách a mincích obíhá přes 550 miliard korun. Poptávka po fyzických penězích je tak vysoká, že centrální banka musela loni nechat vyrobit dvakrát víc mincí než v roce 2015. Tehdy pro ni Česká mincovna, jediný dodavatel mincí, vyrazila 50 milionů kusů, loni to bylo přes 100 milionů nových mincí. Celkem jich po Česku koluje už 1,75 miliardy kusů. Roste i počet bankovek, v současnosti jich mezi lidmi obíhá 445 milionů.
Množství peněz v oběhu se zvyšuje každý rok už od vzniku české měny v roce 1993. Ale v posledních letech se tak děje rychleji. Podle ČNB je hotovosti více, protože si to žádají lidé i firmy. “Množství fyzických peněz v oběhu závisí na poptávce po hotovosti od obchodních bank, všech podnikatelských subjektů, každého občana, a dokonce i každého zahraničního turisty,” uvádí mluvčí ČNB Markéta Fišerová.
Podle ekonomů množství hotovosti souvisí s rostoucí českou ekonomikou, od čehož se odráží větší zaměstnanost a vyšší mzdy. Domácnosti pak i více utrácejí. Bankovek a mincí pak přibývá, a to i přesto, že čím dál víc transakcí probíhá bezhotovostně. “Bez rozmachu bezhotovostních plateb by byl růst oběživa ještě daleko rychlejší a citelněji akcelerující, než je dnes. Expanze bezhotovostních plateb, jakkoli výrazná, zkrátka nestačí na to, aby významněji omezila nárůst objemu oběživa,” komentuje analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška ovlivňují výši obíhajících peněz také nulové úroky na bankovních účtech a postupně se zhoršující podmínky pro spoření. “Domácnosti nejsou motivovány k ukládání hotovosti do bank,” říká Sobíšek.
Lidé také vybírají hotovost v době, kdy začne mít ekonomika nebo banky problémy. “Ukázkovým příkladem toho bylo vydávání peněz do oběhu v období finanční krize z října roku 2008. Lidé tehdy vybrali okolo 45 miliard korun za necelý jeden měsíc,” vysvětluje Fišerová z ČNB. Podle statistik ČNB vzrostlo mezi začátkem a koncem roku 2008 množství peněz v oběhu téměř o 54 miliard korun. Historicky se jedná o nejprudší růst výše oběživa. Podle ČNB byl následující rok 2009 jediný, kdy vlivem finanční krize a ekonomické recese hodnota obíhajících peněz poklesla.
Nových mincí se razí víc také proto, aby nahradily ty z oběhu ztracené. Část z nich je například odvezená zahraničními turisty, jiné leží v prasátkách českých domácností. Ročně se zhruba dva a půl milionu kusů mincí také vymění, protože jsou opotřebované.
V budoucnu bude hodnota obíhajících bankovek a mincí, jak v kusech tak v korunách, záviset na tom, co se svými penězi lidé a podniky udělají. “Neúročené peníze doposud nijak neztrácely na hodnotě díky nízké inflaci, ale nyní bude zajímavé sledovat, jak si domácnosti poradí se situací nulových úrokových sazeb a stoupající inflace,” říká Sobíšek z UniCredit.
Zatímco aktuální domácí poptávka po hotovosti je podle ČNB stále nadprůměrná, v některých evropských zemích se přechází k bezhotovostní ekonomice. Příkladem je Dánsko, kde se už 80 procent všech maloobchodních plateb obejde bez hotovosti. Člen bankovní rady dánské centrální banky Karsten Biltoft v rozhovoru pro HN řekl, že ve prospěch elektronických transakcí mimo jiné mluví to, že jsou dvakrát levnější než využívání hotovosti.
Podle Sobíška má ale Česká republika k bezhotovostní ekonomice ještě poměrně daleko. “Její vznik si dokážu představit, ovšem nejdříve v horizontu 10 let,” říká.
zdroj: http://archiv.ihned.cz/c1-65643510-lide-vice-plati-kartou-ale-hotovosti-pribyva