Učíme se investovat: Zlato a stříbro jsou železná rezerva. Vybírejte ale pečlivě, u koho nakoupíte

Počet zobrazení: 610

Není všechno zlato a stříbro, co se třpytí. Někteří obchodníci totiž k hrncům a dekám ještě přihodili drahé kovy a podle toho to pak vypadá. Ovšem mít schovanou železnou rezervu ve zlatě či stříbře není vůbec marné. Je „vakcínou“ proti inflaci. Kilo zlata dáte snadno do kapsy. Není registrováno, nemá žádný „katastr“ vlastníků.

Zlato je osvobozeno od DPH a fyzické osoby ze zlata ani stříbra nedaní kapitálové zisky.
U stříbra je situace z hlediska DPH variabilnější. Investiční stříbrné cihly, slitky a některé mince podléhají základní sazbě daně 21 %.

Pro vybrané mince lze však dle harmonizované evropské legislativy aplikovat zvláštní režim dle §90 zákona o DPH. Je výhodnější kupovat stříbrné mince ve zvláštním režimu. U většiny obchodníků jsou levnější než slitky.

NEDOPORUČUJI: Šperky, akcie těžařů, fondy

Šperky:drahé

Šperky mají emoční hodnotu, ale kromě obsahu zlata nebo stříbra nesou vysoké náklady na umělecké zpracování.

Akcie těžařů: nejisté

Akcie těžařských firem na zlato nebo na stříbro mají mnohem větší výkyvy v cenách než samotný kov a nesou riziko, že těžařská společnost není řízena dobře.

Fondy: Více papírků, než mají v pokladnici

Další možnost je koupit si papírové zlato či stříbro od burzovně obchodovaných fondů (ETF-Exchange-traded fund). Prodají ale mnohem více „voucherů“, příslibů, než ve skutečnosti fyzicky drží. Papírové zlato a stříbro nejsou plně kryty skutečným kovem. Kdyby všichni klienti najednou chtěli, co je jim slíbeno, domeček se sesype.

Věřím mincím a slitkům

Já věřím investičním mincím nebo slitkům. Ale i zde je třeba vědět od koho a za kolik kupuji. Mince jsou nepatrně dražší, protože jejich ražba je náročnější než vyrobit slitek.
Slitky by měly být vyrobeny podle mezinárodně uznávané normy Good Delivery. Definuje požadavky na ryzost, hmotnost, rozměr, fyzický vzhled, značku a postup výroby.
Rafinérie žádající o zápis na seznam Good Delivery List musí splňovat řadu přísných podmínek, včetně například balení. Následně jsou hlídány v pravidelných intervalech.
Za nejoptimálnější považuji zlaté slitky o velikosti 1 oz (trojská unce – 31,103 g). Menší jsou už méně výhodné. Dobré jsou i slitky o velikosti 50 g nebo 100 g. Slitky 250 g a větší považuji za nešikovné – při budoucím zpětném prodeji jste nuceni prodat velké množství kovu.

Doporučený tip:

Stříbrné mince o velikosti 1 oz (trojská unce – 31,103 g) – kanadský Maple Leaf, Australský klokan nebo jihoafrický Krugerrand.

V Česku až dvakrát dražší

Totožné stříbrné mince v Rakousku nebo Německu jsou až o 15 % levnější oproti nejlevnějšímu českému obchodníkovi.
Cena investičních kovů podléhá změnám na světových komoditních burzách a ceně měnového páru CZK/USD.
Obchodník stanoví konečnou cenu až poté, co obdrží zálohu na účet. Kromě ceny na burze jsou v ceně slitku nebo mince rovněž obsaženy marže obchodníka, doprava do ČR, pojištění, případně provize obchodních zástupců.
K 21.8. 2021 se na burze obchodovala trojská unce zlata za zhruba 39 tisíc korun (1 780 USD) a stříbra za 500 korun (23 USD).
Mezi obchodníky s drahými kovy existují v Čechách velké rozdíly v prodejních cenách. V jeden den bylo možné koupit zlatý slitek o velikosti trojské unce za 42 231 korun u nejlevnějšího obchodníka a 45 423 korun u nejdražšího obchodníka.
U stříbra jsou rozdíly ještě větší. Kanadský Maple Leaf stál 771 korun u nejlevnějšího obchodníka a 1 216 korun u nejdražšího, jihoafrický Krugerrand 789 korun, respektive 1 173 korun. V Německu šlo stejnou minci v ten samý den pořídit za 650 korun.
V Čechách jsou na rozdíl od okolního světa populární stříbrné slitky o hmotnosti 1 kg. Levněji ovšem vyjdou stříbrné uncové investiční mince. Do kilogramu se jich vejde více než 32. Kilogram rozdělený na menší dílky se pak lépe prodává, pokud je to potřeba.

Kam s pokladem

Skladování fyzického zlata není finančně náročné. Mnoho českých bank i nebankovních společností nabízí pronájmy bezpečnostních schránek už v cenách do dvou tisíc korun ročně.
To znamená, že při uskladnění zlata v hodnotě jednoho milionu korun zaplatíte za uskladnění jen 0,2 % ročně. Oproti ročním poplatkům správcům investičních fondů ve výši obvykle více než 1,5 % se jedná o velmi příjemný poplatek.
Anebo si najít svou skrýš. Nabízejí se dokonce speciální kontejnery pro takové zlaté poklady, které si pak držitel zakope.

Výkupní ceny – Držet, to se vyplatí

Pokud budete chtít svou investici do drahých kovů přeměnit zpět na peníze, nejlepší je obrátit se na obchodníka, kde jste kov koupili.
Počítejte s tím, že výkupní ceny zlata jsou o více než deset procent pod nákupními cenami. U stříbra je to ještě výraznější – kilové slitky jsou na výkupu o 40 % pod nákupními cenami – kvůli DPH a maržím obchodníka.
Proto je výhodné kupovat stříbrné mince se zvýhodněným daňovým režimem. Ovšem, lepší je opět vyjet za hranice – v Německu je rozdíl mezi nákupem a výkupem méně než 20 procent, u nejdražších obchodníků v Čechách od vás stejnou minci vykoupí za polovinu prodejní ceny.
Kvůli velkým rozdílům mezi prodejními a výkupními cenami doporučuji držet zlato nejméně pět let a stříbro nejméně sedm let. I přesto však považuji zlato a stříbro za velmi dobrou příležitost. Inflace požírá peníze příliš rychle. Co si koupíme za pět, sedm let za dnešních tisíc korun, sto tisíc či milion…?
Obecně se doporučuje nemít více než 10 procent majetku v komoditách. V této době neuděláte chybu, když budete 20 procent majetku mít v kovech.