„Stres vypíná imunitní systém.“ říká americký biolog Bruce Lipton. Strach jako nemoc se stává součástí našeho každodenního života. K hlavním příznakům této nemoci patří: hněv, závist, velký smutek, deprese, nenávist, zášť, pokrytectví. Když strach zesílí, racionální mysl začne selhávat a přestane snášet tento „psychický jed“. Následkem vznikají psychosomatická onemocnění a nemoci, které způsobují duševní bolest a utrpení.
Proč nám jdou negativní myšlenky tak dobře?
-
Protože automaticky pracují se zkušenostmi z minulých systémů a přesvědčení. Nad pozitivním myšlením musíme přemýšlet, tvořit nové. To předpokládá dostatek energie. Je to práce a vyžaduje sebedisciplinu a kázeň.
Proč nestačí negativní myšlenky jen slovem zahnat?
Je mi smutno?
Nestačí pouze říci: „jsem veselý“, ale potřebuji si uvědomit, že pro pocit radosti mohu konkrétně něco udělat. A udělat to!
Jak funguje mozek?
-
Mozek je jako počítač, který má soubory. Když řeší nějakou situaci, nejprve vyhledává již hotové řešení v souboru. Když ho najde – použije ho automaticky bez hodnocení. Naše zkušenosti jsou tvořeny nejen z vlastních prožitků, ale i z knih, filmů, vyprávění … a POZOR – i z našich představ. A to reálných i nereálných.
Jak pracuje mozek ve stresu?
- Ve stresu a spěchu se odpojí v křížovém spojení hemisféry. Nic nového proto nevymyslíme. Pletou se nám levá a pravá ruka, chováme se neadekvátně. Po stresu je třeba opět hemisféry propojit. Někteří lidé jsou odpojeni stále, nemají nápady a žijí ve stereotypu.
8 kroků k uzdravení
- Nevěnovat strachu žádnou pozornost. Jedině tak ztrácí svoji moc.
- Podívat se pravdě do očí a uvědomit si, odkud strach, obavy, zábrany… plynou.
- Přestat alespoň v osobním životě používat společenskou masku a hrát roli pozitivního člověka, pokud tomu tak momentálně není.
- Dovolit si přiznat své skutečné potřeby.
- Radikálně opustit vše, co činí utrpení. Pokud nelze, pak změnit úhel pohledu na danou situaci nebo systém přesvědčení.
- Plánovat pěkné rozptylující aktivity, vrátit se k zálibám a přátelům
- Začít se radovat a žít život v přítomnosti.
- Nezapomenout vyjadřovat vděčnost za životní lekce.
Uzdravený člověk je „zdravější člověk“. „Uzdravení“ jsme tehdy, když nám nevadí, co o nás lidé říkají, protože to nebereme osobně. Nemáme potřebu se bránit a nemáme strach otevřít své srdce a vyjadřovat skutečné emoce.