SNAŽTE SE DĚLAT TO NEJLEPŠÍ

Dávejte každému to nejlepší ze sebe

Kdysi dávno si skupina hudebníků vydělávala na živobytí cestováním od města k městu a hudebními vystoupeními. Doba byla těžká, a nevydělali dost peněz. Chudí lidé, kteří přicházeli, aby si je poslechli, si už nemohli dovolit malé poplatky za jejich hudbu. Návštěvnost neustále klesala, až se objevovalo jen pár lidí, kteří naslouchali jejich představením.

Jednoho dne se skupina setkala, aby se domluvila, co dělat dál. Jeden člen řekl: “Já nevidím důvod, proč bychom dnes večer měli pořádat představení pro tak málo návštěvníků.” Jiný si všiml, že začal padat sníh, a řekl:”Podívejte se! Kdo by šel dnes večer ven, když tak padá sníh?” A třetí dodal: “Ano, včera večer jsme měli málo lidí. Jestliže bude sněžit jako teď, přijde jich ještě méně. Vraťme vstupné těm, kdo si koupili lístky, a zrušme koncert.” První souhlasil a řekl:”Más pravdu. Nikdo nemůže očekávat, že budeme hrát, když je tak málo diváků.” Druhý prohlásil: “Ano. Kdo by mohl očekávat, že se budeme pro tak málo diváků snažit ze všech sil?” Čtvrtý hudebník seděl a mlčky sledoval rozhovor. Ostatní se na něho obrátili a zeptali se: “Co si o tom myslíš ty?” Odpověděl: “Chápu, že ztrácíte odvahu. Jsem na tom podobně. Ale máme odpovědnost vůči těm, kdo přijdou. Budeme hrát dál a budeme stále odevzdávat to nejlepší, co dokážeme. Ti, kdo přijdou, nenesou vinu za to, že jiní nepřišli. Neměli by být trestáni tím, že jim dáme méně, než jim můžeme dát.” Jeho slova povzbudila ostatní a rozhodli se, že budou večer hrát. Předvedli jedno z nejlepších představení, jaké kdy odehráli. Když představení skončilo a všichni odešli, čtvrtý hudebník svolal skupinu a podal jim nějaký dopis. Vysvětloval: “Jeden z diváků pro nás nechal tento dopis, než se za ním zavřely dveře.” Otevřel jej a četl, co v něm stálo: “ Děkuji vám za dnešní krásné představení.” Dopis byl zakončen podpisem: “Váš král.”

Z tohoto příběhu si můžeme vzít několik důležitých ponaučení. Rozhodnutí hrát co nejlépe náhodou padlo na večer, kdy je překvapil svou přítomností král. Oni se rozhodli hrát co nejlépe pro kohokoli. Toto je postoj, s jakým bychom měli pracovat vždy. Je to postoj vyplývající z vědomí, že všichni mají v sobě krále. Každý je důležitý. Všichni máme v sobě duši a jsme součástí Boha. Zaujímáme-li při své práci postoj, že každý, pro koho to děláme, si zaslouží to nejlepší, co můžeme dát, ctíme Boha v každém z nás.

Někteří lidé tvrdě pracují, jen aby potěšili druhé. Mohou se snažit o co nejlepší výkon pro svého šéfa nebo pro bohaté či pro někoho, kdo jim může udělat nějakou laskavost. Ale velcí jsou ti lidé, kteří dělají to nejlepší pro chudé nebo pro ty, kteří jim nemají co dát. Velcí jsou ti lidé, kteří jednají se všemi ostatními stejně dobře. Další poučení je, že bychom neměli ztrácet odvahu, když něco děláme a zdá se, že nás oceňuje nebo z nás má prospěch jen málokdo. Říká se, že jestliže proměníme jen jeden život, stojí za to žít. Když se snažíme a očekávané davy se neobjevují, přesto jsme pro druhé prospěšní, i kdyby se ukázal jen jeden nebo dva. Nikdy bychom neměli cítit, že nestojí za to dělat něco, co jsme naplánovali, jestliže přijde jen málo posluchačů nebo diváků. V životě těch lidí něco znamenáme. Odvádíme-li poctivý a snaživý výkon třeba jen pro hrstku lidí, pro ně je to důležité. Nesmíme se vzdávat, nesmíme se nechat odradit. Hudebníci hráli jen pro pár lidí, ale ukázalo se, že jedním z nich byl král. Vždy bychom měli dělat a dávat to nejlepší z nás. Odměna je ve službě, nikoli v plodech služby.

Zdroj: kniha Perly moudrosti