FINANČNÍ PORADNA: SPOŘIT, NEBO SI UŽÍVAT?
Odkládat peníze stranou, nebo si užívat a neušetřit ani korunu? Poradí Marcela Hrubošová.
Kam ukládat peníze a jestli to má vůbec smysl, jsme se ptaly Marcely Hrubošové, autorky a zakladatelky serveru Finance pro radost.
Otázka:
Je mi pětatřicet a do důchodu mám daleko, nicméně pravidelně na něj spořím. V jednom z předchozích textů jste psala, že co se týká investic, nelze se dnes spolehnout v podstatě na nic. Jak poznám, že dělám dobře? Není lepší peníze raději utratit? A má vůbec smysl spořit tisícovku až dvě měsíčně, nebo peníze požere inflace a za dvacet, třicet let mi nebude taková částka stačit ani na malý nákup surovin k večeři?
Odpověď Marcely Hrubošové:
Tentokrát odpovím citací starého investičního pravidla, které využívají nejbohatší lidská společenství světa a které je platné už po staletí. Proslýchá se, že se jím řídí pět nejbohatších lidských společenství: zahraniční Číňané, Židé, zahraniční Arméni, Mormoni a scientologové. Jejich legendární bohatství je z větší části založeno právě na dodržování tohoto pravidla. A všechno, čeho je ještě zapotřebí, je čas. S tím tato společenství počítají, neboť uvažují v horizontu generací. Citát pochází z knihy Tajemství mocných a bohatých a konkrétně se jedná o „Pravidlo tří loukotí“. Jak funguje?
Představme si imaginární kolo, které má tři loukotě (díly), které se pomalu a nepravidelně otáčí. Jedna loukoť představuje cenné papíry (z nejdůležitějších jmenujme papírové peníze, bondy, certifikáty a akcie). Druhá loukoť představuje nemovitosti (pozemky a stavební parcely v průmyslových a obytných zónách, rodinné a nájemní domy, továrny, sklady a zemědělská půda včetně lesů), třetí loukotí jsou drahé kovy (zlato a stříbro).Kdo uvažuje dlouhodobě, investuje do každé loukotě třetinu svého majetku. Jedna z loukotí fiktivního kola ukazuje na dvanáctou hodinu, druhá na čtvrtou odpoledne a třetí na osmou hodinu večer. Jak léta běží a kolo se otáčí, loukotě stále dokola střídají jedna druhou. Každá má svůj čas. Zlato potřebovalo asi 50 let, aby se vyšplhalo na svou nejvyšší hodnotu (z 25 na 850 USD za 1 unci). Nemovitosti, například v Německu, zničeném válkou, stoupaly od roku 1945 do roku 1990, kdy dosáhly vrcholu. Ve zničeném Mnichově stál po válce 1 metr čtvereční 20 feniků, na vrcholu se prodával za několik tisíc euro. Zlato se otáčelo od roku 1980 dolů, ale jeho čas přichází. Cenné papíry, které v letech 1982 až 2000 byly s absurdními nárůsty na vrcholu, začaly klesat. Také nemovitosti mají své nejlepší časy za sebou. Dnes přešlapují na místě a tendence k silným budoucím poklesům zesiluje. Zdá se, že nastupují velké časy drahých kovů, zatímco cenné papíry klesají úplně dolů a nemovitosti zůstávají kdesi uprostřed. Nahoru se tlačí nejspodnější loukoť drahých kovů (což se pravidelně opakuje v době krizí a válek). Až čas zlata a stříbra pomine, budou zase na řadě cenné papíry a nemovitosti A tak stále dokola. Investor sice ztratí klesající třetinu majetku, ale vynahradí mu ji třetina stoupající, jejíž hodnota obvykle stoupne 25 – 35 krát. Proti ztracené klesající třetině tedy stojí třiceti násobně zhodnocená stoupající třetina. A tento cyklus se opakuje. Jen vyžaduje čas a trpělivost.
Co tím chci říct? Je velmi důležité nezkonzumovat celý váš příjem, ale vždy si tvořit rezervy. Nezáleží na tom, jestli vyděláváte 12 000 Kč nebo 100 000 Kč, důležitý je váš postoj. Pokud si odkládáte například 1000 Kč měsíčně, zajišťujete si dva důležité momenty vašeho života. Tím prvním je okamžik, kdy se dostanete do nějaké těžké životní situace (například ztráta zaměstnání, nemoc či jiné) a ztratíte na určitou dobu příjem, tím druhým, když odejdete z aktivního pracovního života, odkud vám plynul pravidelný příjem a budete závislí jen na tom, co vám kdo přidělí v rámci důchodu nebo co jste si naspořili. Pokud se budete řídit pravidlem tří loukotí, můžete si zajistit pasivní příjem, který vám bude plynout a zajistí vám i v nejtěžších ekonomických dobách potřebné bezpečí.