Pojistek je milion druhů. Jak se v nich vyznat a za co má a nemá smysl platit, ví Marcela Hrubošová.

Když jsem na tento týden dostala otázku na téma pojištění, mé srdce zaplesalo. O pojištění bych dokázala mluvit hodiny, je to sektor, který mi silně přirostl k srdci. Vystudovala jsem vysokovou školu obor pojišťovnictví, a pojišťovnictví znám snad ze všech stran. Podle mě je to nejlidštější podnikání v sektoru finančních služeb, které znám. Je ale na místě říct, že stejně jako všude jinde, kde se točí velké peníze, i tento sektor trpí řadou nekalostí. Není to však dáno systémem nebo podstatou pojištění, ale jednáním jednotlivců. JAK JE POZNAT a jak se jim vyhnout? JEDNODUŠE, tím že sami budete o pojištění něco vědět.

PROČ TADY POJIŠTĚNÍ JE A JAK VLASTNĚ FUNGUJE?

Pojištění je tady už tisíce let. Jeho počátky se datují už od starověkého Egypta nebo období Babylonu. Pojištění byla vlastně “dohoda” vážených obchodníků, kteří putovali se svým zbožím, ve kterém měli často celý svůj majetek, po obchodních stezkách přes pouště s velbloudími karavany, loděmi přes moře a jiné. Nebo se jednalo o obchodníky, kteří investovali celé své jmění do objevitelských výprav nových světů (Indie, Amerika), odkud očekávali vzácné zboží, které by z nich udělalo ještě větší boháče. Protože však byly tyto výpravy velmi často napadány zloději, loupežníky či piráty, a obchodník tak často přišel o všechen svůj majetek, vznikla tak “dohoda” mezi obchodníky, že solidárně (společně) vytvoří sbírku peněz, do které každý ze zúčastněných obchodníků přispěje a pokud se po cestě něco stane, a některý z obchodníků utrpí velkou ztrátu /protože zloději většinou ukradnou něco, ale ne vše/, bude mu jeho škoda kompenzována z této sbírky, aby nezůstal zcela na mizině. Vznikl tak jeden z hlavních principů pojištění – PRINCIP SOLIDARITY, který platí dodnes. Druhým hlavním principem, který pojištění nese, je PRINCIP NAHODILOSTI. Jak se říká: “Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech” , takže princip nahodilosti vyhodnocuje jaká je pravděpodobnost (náhoda), že se mi něco špatného stane. Od této pravděpodobnosti se určuje i cena pojištění.

Malá pomůcka pro všechny!!!

Čím vyšší je cena pojištění, tím větší pravděpodobnost, že se daná událost stane. Je to jako v případě kupců: solidárně přispívám větší částkou do sbírky, protože dané riziko je velmi vysoké, že se stane, a já svou částkou pomáhám ostatním lidem , aby nezůstali na mizině, nebo naopak abych nezůstala na mizině já, pokud se škoda stane mně. Čím nižší cena pojištění je, tím nižší je riziko, že se škoda stane. Je pak na zváženou, zda se mi vůbec vyplatí si takové pojištění platit. Proto by pro vás cena pojištění při jeho sjednávání (příspěvek do sbírky) neměla být rozhodujcí. Mělo by vás zajímat, na co příspíváte, tedy jaká svá rizika jste se rozhodli pojištěním chránit, a jaká je pravděpodobnost, že dané riziko nastane.

Příklad: Proč je pojištění úrazu u sportů tak drahé? – protože nejvíce úrazů se vám stane při sportu. Proč je pojištění domu, který stojí u řeky, proti povodni tak drahé nebo někdy je dům nepojistitelný? – protože riziko (pravděpodobnost, že zaprší, zvedne se voda a domek to zaplaví) je maximální.

BÝT ČI NEBÝT TEDY POJIŠTĚN?

Záleží na každém člověku. Pokud jsem tak finančně zabezpečena, že jakákoliv škoda, která se stane, nemůže ohrozit mou existenci, pak zřejmě pojištění nepotřebuji. Pokud však vím, že jakýkoliv výpadek příjmu, nebo úhrada spojená s nějakou špatnou událostí na mém majetku, dostane mě nebo moji rodinu do finančních problemů, pak doporučuji se pojištěním chránit.

Jak to mám já osobně?

• Pojištění používám opravdu jen k tomu účelu, k jakému skutečně slouží tj. k ochraně před rizikem “neštěstí”. Přes pojištění nespořím ani neinvestuji, od toho jsou na finančním trhu jiné mnohem výnosnější produkty/služby.
• Pojištěním si chráním zdraví, majetek a svou rodinu.
• Protože ráda sportuji – jezdím na kole, lyžuji, bruslím aj. – chráním si riziko úrazu a mám sjednáno úrazové pojištění a to včetně mé dcery, která dělá vše se mnou.
• Protože mám šestiletou dceru, mám sjednáno životní pojistění – hlavní riziko smrt, aby v případě, že by se se mnou cokoliv stalo, byla má dcera po finanční stránce zajištěna a neklesla jí životní úroveň.
• U majetku si chráním riziko ztráty a poškození majetku tj. pojištění nemovitosti, pojištění domácnosti, povinné pojištění vozu (je dáno ze zákona), ale i havarijní pojištění vozu, protože každodenně jezdím.
• Pokud jedu kamkoliv do zahraničí na dovolenou či pracovní cestu, ikdyby se jednalo o pár dnů, vždy si pojišťuji léčebné výlohy nebo zodpovědnost při realizaci některých sportů v rámci cestovního pojištění.
• Při sjednávání pojištění jsem velmi konkrétní v tom, co si chci skutečně krýt za riziko. I když jsou nabídky pojištění často velmi komplexní a lákavé, kde pojišťovny nabízí krytí rizik všeho možného v rámci různých balíčků a připojištění, nevyhazuji peníze, ani kdyby to bylo 10,- Kč za služby, které nepotřebuji. Po roce si všechny pojistné smlouvy procházím a dle aktuální situace ve svém životě nastavím nové limity pojištění, doplním či odeberu rizika, které už mě neohrožují.

Pojištění je ve své podstatě velmi jednoduchá služba, je ale důležité zachovat si zdravý selský rozum a neztrácet z dohledu důvod proč si jej vůbec sjednat.