Inflace, její příčiny a typy
Inflací se rozumí snížení kupní síly peněz ve vnitřní ekonomice, projevující se obvykle růstem všeobecné cenové hladiny.
- K inflaci dochází při růstu celkové hladiny cen (například zdražování, které se projevuje rostoucí cenou jídla, bydlení a dalšího zboží je změnou cenové hladiny). Inflace se proto projevuje jako pokles kupní síly peněžní jednotky.
- Proces znehodnocování peněz v důsledku nadměrného rozmnožení oběživa a s tím spojeného stoupání cen.
Protože není možné evidovat pohyb všech cen při všech transakcích, je obecně inflace udávána za určité období tzv. mírou inflace, která je měřena změnou cenového indexu. Mezi nejznámější patří:
- Deflátor HDP (HDP = Hrubý domácí produkt = je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území) – Deflátor HDP není založen na spotřebním koši, jako jiné cenové indexy (např. index spotřebitelských cen), ale zahrnuje v sobě změnu cen všech statků v ekonomice.
- Index spotřebitelstkých cen (Vyjadřuje cenovou hladinu jako průměrnou úroveň cen souboru výrobků a služeb, spotřebovávaných průměrnou domácností. Srovnává tedy náklady na nákup určitého neměnného souboru statků. Soubor statků je tvořen několika sty položek, které vystupují jako reprezentanti)
- Index cen výrobců (Specifikován pro různá odvětví a obory jako index cen průmyslových, zemědělských výrobců, stavebních prací apod.)
Míra inflace se vypočte:
cenová hladina (t) – cenová hladina (t -1)
míra inflace = ——————————————————————- . 100 [ % ]
cenová hladina (t -1)
kde t je určité období (např. měsíc, rok).
Druhy inflace
Inflaci můžeme rozdělovat dvěma způsoby:
- podle forem (velikosti), a
- podle typu (příčiny)
Rozdělení inflace podle forem (velikosti):
- mírná (plíživá – přijatelná, neohrožuje ekonomiku, několik procent za rok),
- pádivá (několik stovek procent za rok, značné ekonomické náklady, vyvolává nárůst nejistoty na finančním trhu a vyvolává nedůvěru ve finanční politiku státu),
- hyperinflace (tisíce až desetisíce procent za rok, nastává rozvrat ekonomiky, lidé preferují naturální směnu – přes její obrovské nevýhody a nedostatky, ekonomický systém společnosti se úplně rozpadá, nastává chaos a anarchie. Tento stav je typický především pro období válečných konfliktů, politických převratů a podobně.).
Rozdělení inflace podle typu (příčiny):
Příčinou inflace je růst fyzického objemu peněz v ekonomice. Jednoduše – čím více peněz je do ekonomicky vpuštěno, tím více je jich potřeba, aby měly stejnou reálnou hodnotu (= abychom si za ně mohli pořídit věci stejné hodnoty). Množství peněz v ekonomice reguluje prostřednictvím měnové politiky centrální banka státu, u nás je to Česká národní banka.
- Inflace tažená poptávkou
Proces zvyšování inflace má v tomto případě následující průběh:
- Na trhu je více agregátní poptávky (domácnosti, firmy a vláda chtějí více utrácet) při stejném objemu agregátní nabídky (výroba statků a služeb firmami ekonomiky).
- Zvýšená poptávka vyvolá růst cen agregátní nabídky.
- Zaměstnanci (poptávka) proto budou volat po dalším zvýšení mezd.
- Tím se zvýší náklady firem a dojde k novému zdražení na straně nabídky …
… kdy se začíná rozbíhat tzv. inflační spirála.
Hlavní příčiny poptávkové inflace:
- stát vydá více peněz ze státního rozpočtu, než má příjmy. To vede ke schodku (dluhu) státního rozpočtu,
- investiční boom – firmy mají tendenci přehnaně investovat při očekávaném růstu ekonomiky a tak poptávka po stavebních pracích a technologiích výrazně předčí nabídku,
- mzdové požadavky- odbory tlačí na větší růst mezd než odpovídá produktivitě práce,
- daně – snížení daní vede ke zvětšení objemu koupěschopné poptávky,
- importované inflace – vyšší ceny dovozového zboží inspirují konkurenční tuzemské firmy, aby taky zdražovaly; pokud vyšší ceny importovaných surovin (např. ropa) se promítají do nákladů a cen tuzemských firem, hovoříme o inflaci tažené nabídkou.
- Inflace tažená nabídkou
Proces rozběhu inflační spirály je obdobný jako u inflace tažené poptávkou. Odlišnost je v tom, že první impuls pro zvyšování cen, který je v tomto případěna straněagregátní nabídky(především nabídka firem).
Typickým příkladem je zvýšení cen nabídky v důsledku zdražení vstupů do výroby (materiálů, energií, kapitálu atd.), proto se někdy inflaci tažené nabídkou říká nákladová inflace. Poptávka (především domácnosti) pak volá po zvyšování mezd, to způsobí opětovné zvýšení cen nabídky a inflace bují.
Hlavní příčiny nabídkové inflace:
- rychlý růst výrobních nákladů (např. ropné krize apod.),
- monopolistická struktura hospodářství – brání volnému pohybu cen a monopol má tendency požadovat monopolně vysokou cenu,
- nečekané výpadky zemědělské produkce – přírodní a jiné katastrofy,
- administrativní bariéry dovozu atd.
Zvláštním případem je setrvačná inflace, kdy už pouhé očekávání výrobců, že ceny půjdou nahoru, je vede ke zvyšování cen (řada z nich má uzavřené kontrakty na půl roku dopředu a více, nejsou schopni pružně reagovat na vývoj cen, proto raději do kalkulace cen připočtou inflační očekávání).
Formy inflace
- otevřená inflace – nejběžnější, měřená mírou inflace,
- skrytá inflace – ceny se nemění, ale výrobky jsou stále nižší kvality,
- potlačená inflace – ceny se nemění, ale lidé přesto nekupují zboží, je to typická inflace při převisu nerealizované poptávky (na trhu není to, co by lidé chtěli) a inflace vynucených úspor.
