Společnost s ručením omezeným – společnost, jejíž právní subjektivita je oddělena od lidí, kteří ji vlastní. První typ této společnosti byl založen v Anglii v roce 1856 a odtud se rozšířil do celého světa.
„Firma: Geniální prostředek, jak získat peníze bez osobní zodpovědnosti.“ Ambrose Bierce, novinář a satirik
Zkratka s.r.o. (společnost s ručením omezeným), kterou často vídáme za názvy firem, znamená, že jde o zvláštní typ společnosti, jejíž právní subjektivita je oddělena od jejich manažerů i akcionářů. Omezené ručení stanovuje limit toho, do jaké míry mohou být investoři či partneři zodpovědní za dluhy společnosti a nesplněné obligace (dluhopisy), pokud by firma zkrachovala. Tato hranice bývá obvykle stanovena hodnotou původní investice, takže akcionáři riskují jen to, co do firmy vložili. V důsledku toho platí, že když na společnost někdo podá žalobu a uspěje, za splacení vysouzené částky odpovídá jen společnost sama, nikoliv majitelé či investoři.
V Anglii bylo omezené ručení udělováno některým institucím, jako jsou kláštery a některé obchodní cechy, už od patnáctého století. Akciové společnosti – firmy vlastněné akcionáři – však neměly ve Velké Británii dovoleno využívat omezeného ručení až do roku 1855, kdy parlament schválil zákon o omezeném ručení. Zákon o akciových společnostech z roku 1856 zavedl jednoduchý postup, v rámci kterého skupina sedmi či více lidí mohla zaregistrovat společnost s ručením omezeným. Od té doby se tato forma podniku rozšířila po celém světě a přijalo ji nesmírné množství firem působících v tržních ekonomikách.
Význam této inovace je nesmírný, neboť před zákonem udělala ze společnosti prakticky osobu. Tím, že tento nový status omezil ručení akcionářů, pomohl společnostem získat dost kapitálu k vytvoření velkých podniků, tolik potřebných v rodících se průmyslových ekonomikách, a tím umožnil růst moderního kapitalismu.
V České republice společnosti s ručením omezeným právně upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.