Záporné úrokové sazby se v historii neustále vrací. Známé jsou už z dob středověku. “Dnes si s nimi však současná měnová politika neumí moc poradit.” říká guvernér ČNB Jiří Rusnok
Úroková sazba = cena za půjčení peněz
-
Čím nižší jsou úrokové sazby, tím více si lidé a firmy půjčují peníze, protože nemusí pro investování (nákupy) používat své vlastní peníze, které si mohou jinde dále zhodnocovat.
-
Úrokové sazby rozlišujeme na nominální a reálné. Nominální jsou uváděny například na smlouvách o úvěrech, půjčkách, sazebnících bank, reklamách na spořící účty apod. Reálné úrokové sazby naopak ukazují, jak se změní kupní síla vložených a půjčených peněz po odečtení inflace.
Reálná úroková sazba = Nominální úroková sazba – Inflace
-
Pokud je tedy nízká nominální úroková sazba a inflace je příliš vysoká, výsledkem je ZÁPORNÁ REÁLNÁ ÚROKOVÁ SAZBA, kde vložené či půjčené peníze ztrácí kupní sílu. Tento stav je výhodný pro dlužníky, kterým klesá reálná (skutečná) hodnota dluhu a nevýhodná pro věřitele (= ten, kdo peníze půjčuje), kterým klesá hodnota půjčených peněz.
-
Zavedení záporné úrokové sazby znamená pro banky zvýšené náklady spojené s držením peněz, a vytváří tak tlak na větší půjčování peněz firmám i domácnostem.
-
Pro vkladové klienty (tedy ty co si spoří) to může znamenat, že při zavedení záporných úrokových sazeb na vklady, budou muset ještě bance platit za to, že tam mohou mít své peníze uloženy.
