Hyperinflace je jedním ze tří druhů inflace (mírná inflace, cválající inflace a hyperinflace). Je to inflace vyjádřená tři a víceciferným číslem (více než 1000 %). Pro ekonomiku to znamená rozpad peněžního systému a zhroucení hospodářských vazeb. Peníze jsou znehodnocené, přestávají plnit svoji funkci, z výměnných procesů jsou vytlačovány výměnou zboží.
-
Hyperinflace je pro ekonomiku devastující, protože národní měna ztratí z důvodu zvyšování cen hodnotu. Lidé se proto této měny ve velkém zbavují a hledají jistotu v zahraničních měnách, jako je USD.
-
Za stavu hyperinflace můžeme sledovat růst nominálních cen v přímém přenosu. Hyperinflace je většinou důsledek války, sociálně-politických převratů nebo kolapsu agregátní poptávky. (Agregátní poptávka = všechny výdaje v ekonomice, které jsou plánované, za dané období. Jedná se o výdaje domácností, státu a firem.)
A jak hyperinflace vzniká?
Hyperinflace často vzniká neúměrným množstvím tisknutí nových peněz národní bankou na pokyn vlády. Trh je tak zaplaven a měna ztrácí svou hodnotu. Každý kdo si spořil peníze o velkou část v důsledku jejich znehodnocení přijde.
Proč k hyperinflacím dochází a k čemu to vede?
Co k totálnímu znehodnocení peněz vede, a proč dochází ke zhroucení měn shrnují obvyklé příčiny hyperinflace:
-
financování válečných potřeb a jiných aktivit nově natištěnými penězi (přehnanou měnovou inflací),
-
nedodržování zásad zdravé měny (neomezené půjčky vládě, nákupy vládních dluhopisů),
-
vláda, která donutí svou centrální banku bezmezně emitovat peníze (nakupovat její dluhopisy),
-
snahy získat jinak než na daních co nejvíce zdrojů pro krytí státního rozpočtu.
Když tyto příčiny začnou působit, dochází k bolestivým dopadům a následkům:
-
peněz je tolik, že ztrácí hodnotu, na bankovkách přibývá počet nul,
-
každý, kdo obdrží další peníze, je co nejrychleji utrácí, ceny letí vzhůru (cenová inflace),
-
zboží je vykupováno, všichni si dělají zásoby, kupní síla peněz padá k nule,
-
úspory, uložené v penězích se vypaří, hodnota po mnoho let nastřádaných bankovek je rázem pryč,
-
ten kdo dluží, je spokojen, jeho dluhy jsou smazány a zmizí,
-
měna (oficiální zúčtovací prostředek) se hroutí a ztrácí jakoukoli hodnotu,
-
lidé přestávají používat peníze a vracejí se k přímé směně (barterovému obchodu), používání jiné měny nebo komoditních peněz.
Přestože se jedná o krajní případ, je možné jej sledovat jak v minulosti, tak v přítomnosti.
A které země si hyperinflaci zažily a zažívají?
-
Německo po první světové válce (rok 1923 – 32 400 %)
-
Polsko v roce 1989 – 1990
-
Maďarsko po druhé světové válce (rok 1946 – 41,9 biliard (4,19×1016) %, ceny se zdvojnásobily jednou za patnáct hodin).
-
Bolívie v roce 1985
-
Nikarague a Brazílie v roce 1990
-
Rusko v roce 1992 (2508,8 %)
-
Zimbabwe od roku 2007 do roku 2009 (roku 2007 24 tisíc až 100 tisíc %, v červnu 2008 dosáhla 11,27 milionů %, v prosinci 2008 231 milionů %, na konci roku 2009 však již jen asi 5,1 %)
- Venezuela od roku 2016 do dnešního dne. Kdysi prosperující země vyvážející ropu zažívá již čtvrtým rokem velice rychlý růst cen. V loňském roce míra inflace ve Venezuele vystoupala na tři tisíce procent, v lednu letošního roku zbrzdila na 2665 procent. Za jeden milion bolívarů, což je zhruba 11 korun, lze podle agentury AFP pořídit zhruba kilogram rajčat nebo “250 mililitrů málo kvalitního tekutého mýdla”.
