Před deseti lety podepsala tehdy již dospělá Jana na naléhání své matky bianco směnku. Následovalo peklo. Přišla o veškerý majetek a svůj dluh ještě dnes splácí. V těchto dnech se draží její dům. Chodí do práce a vlastně musí začít úplně od začátku. Ke konci měsíce už mi kolikrát nezbývá ani na jídlo, vypráví během semináře, který učí, jak hospodařit s penězi, jak se naučit peníze vydělávat a také jak je důležité, umět žít bez dluhů. Přednášku vede Marcela Hrubošová.
„Lidé nejsou hloupí, jenom čelí obrovské manipulaci finančních společností,” vysvětluje Hrubošová, proč učí finanční gramotnost. A ví, o čem mluví. Prošla vysokými manažerskými funkcemi v největších pojišťovnách na českém i slovenském trhu. Na finančním trhu je uznávanou odbornici. Celý svůj profesní život zasvětila financím. Pracovala pro nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Vedla jednu velkou inkasní společnost. Ze světa velkých korporací odešla v roce 2012 a od té doby se věnuje finančnímu vzdělávání a finančnímu mentoringu.
Svědomí začalo pracovat
V roce 2010 se Hrubošová stala ředitelkou úseku vymáhání pohledávek jedné tuzemské stavební spořitelně. Tehdy se už objem nesplácených úvěrů v této spořitelně vyšplhal ke dvěma miliardám korun a vedení této finanční instituce muselo situaci řešit. „Měla jsem od základu postavit celý úsek vymáhání pohledávek, během třech let se mi to povedlo,” vypráví mi později u kávy. Vybudovala velmi úspěšný fungující tým.
BOHATSTVÍ NENÍ JEN O MNOŽSTVÍ PENĚZ. JE I V TOM, CO JSEM PROŽILA, CO UMÍM, JAK SE DOKÁŽU V ŽIVOTĚ UPLATNIT.
„Nejhorší pro mě bylo vidět, že nejvíc zadlužuje lidi sama banka, cíleně svými aktivitami. Ne na tom, co si dlužník půjčí, ale na tom příslušenství. Těm lidem začaly naskakovat obrovské smluvní pokuty, úroky z prodlení, i způsob vymáhání navyšoval celé příslušenství, takže lidé se dostávali do dluhové pasti jenom tím, jak se chová banka,” popisuje. „Najednou se denně setkáváte s restrukturalizacemi, potkáváte se s konkrétními příběhy lidí, kteří nejsou schopni splácet, vlastně jim berete střechu nad hlavou. Vidíte jejich pád do osobního bankrotu. A svědomí začalo pracovat,” vypráví.
Začarovaný kruh
Už během svého působení ve zmíněné stavební spořitelně začala bojovat za to, aby se v případě, kdy dlužník splácí alespoň něco, umořovala nejprve jistina a ne příslušenství. „Jako ředitelka úseku vymáhání jsem objížděla exekutory po celé celém Česku a žádala jsem je, aby lidem, kteří spláceli alespoň něco, umořovali nejprve tu jistinu. Ta pak totiž generovala menší úroky. Praxe totiž byla taková, že veškeré splátky šly nejprve na úhradu úroků. V bance se mi nepodařilo nikoho přesvědčit, snažila jsem se proto alespoň domluvit se s exekutory,” vypráví.
V té době začala Hrubošová bojovat za finanční vzdělávání. „Snažila jsem jsem se vzdělávat i lidi v bance a jezdila jsem po všech konferencích. Po půl roce za mnou přišel náměstek, že si banka nepřeje, abych jezdila na besedy a přednášela. Tak jsem začala přednášet ve svém volném čase. Jenže na to jsem vyčerpala veškeré volno a to se nelíbilo rodině.”
Když v roce 2012 představenstvo přišlo s tím, že se musí šetřit a je potřeba propustit dva tisíce lidí, Hrubošová měla vyhodit ze svého týmu dva lidi. „Ten tým jsem si vybudovala, perfektně fungoval, takže jediný člověk, který tam byl navíc, jsem byla já. Řekla jsem, že to budu já, kdo odejde. Můj plat byl vlastně plat dvou zaměstnanců, tudíž jsme měli ve škrtech splněno,” říká. „Věděla jsem hned co budu děla, tedy že budu vzdělávat lidi, ani jsem nemyslela, že to bude podnikatelská aktivita. Ani to nebylo na začátku tak promyšlené,” vzpomíná.
Oškubané kuře
Nejprve začala coby vystudovaný pojišťovák dělat finanční gramotnost v kombinaci s podnikáním v pojišťovnictví. „Po půl roce se to překlopilo pouze do finančního vzdělávání, protože tehdy byl obrovský hlad po vzdělání v této oblasti a lidé neváhali za vzdělání v této oblasti platit,” říká. Od té doby učí veřejnost, jak zacházet z penězi, jak být finančně nezávislý. Pořádá semináře, poskytuje poradenství. Založila finanční akademii, jejími přednáškami už prošlo přes šest tisíc lidí. „Jezdím do školek, do škol, do vysokých škol, do dětských domovů, po různých rodinných centrech, po seniorských domech, po celém Česku, kam si mě pozvou. I po firmách, v Praze mám akademii Finance pro radost,” vypočítává.
Hodně energie věnuje vzdělávání dětí. Po školách jezdí s kuřátkem Pípem, což je 120 centimentrů vysoké plyšové kuřátko, maskot, oškubané kuře, které na svém příběhu ukazuje, proč se nezadlužovat. „To mě napadlo ještě v bance, kdy jsem viděla všechny ty žádosti o restruktruralizaci a já věděla při pohledu na finanční situaci těch lidí, že svůj dluh nikdy nemohou zaplatit. Říkala jsem si, to není možné, ti lidé jsou jak oškubaná slepice. Nosila jsem to v hlavě a když jsem pak přemýšlela o nějakým maskotu, vzniklo oškubané kuřátko Pípo.”
LIDÉ SI MYSLÍ, ŽE KDYŽ MAJÍ PODÍLOVÉ FONDY NEBO INVESTIČNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ, TAK SVÉ PENÍZE DOSTATEČNĚ ZHODNOCUJÍ, ALE TO JE HOLÝ NESMYSL.
Ukazuje mi, že kuřátko Pípo má koule na nohou. „To jsou ty finanční produkty nebo dluhy,” vysvětluje. Dětem vypráví o penězích, jak vznikly. Co je to směna. Se staršími dětmi řeší hospodaření, probírají příjmy a výdaje. Učí nejen finanční gramotnost. Na středních školách a učňácích vysvětluje dětem, které už nechtějí dál na školu, jak se uplatnit na trhu práce a jak najít svou vlastní cestu. „Hlavně je učím nezadlužovat se,” zdůrazňuje. „Dluh je permanentní stres,” dodává.
Finanční gramotnost by měla podle ní být ve školách vyučována jako samostatný předmět. V současné době je totiž finanční vzdělávání na školách rozdrobeno do několika předmětů. A ještě se řídí standardy o finančním vzdělávání, které zpracovala OECD. „Ty ale nejsou o ničem jiném, než že stojí na instrukcích, co si koupit od banky, co si koupit od pojišťovny,” myslí si. Popisuje přitom, jak finanční společnosti neváhají investovat obrovské peníze do podpory prodeje. „Školení prodejců finančních produktů je z osmdesáti procent postaveno na psychologii prodeje a prodejní techniky. Jen dvacet procent tvoří samotné parametry finančního produktu,” vysvětluje.
Podnikání, základ života
Základní pravidlo, které učí Hrubošová na svých přednáškách, označuje jako VŘSR. Tedy že peníze je třeba umět vydělat, řídit, spravovat a rozmnožovat. „To jsou čtyři základní dovednosti zacházení s penězi,” upřesňuje. Následuje pravidlo 1:7:2, tedy že peníze se mají rozdělovat na tři hromádky. Deset procent je odměna sobě, sedmdesát procent je každodenní režie a dvacet procent je železná rezerva. „Tento poměr platí hlavně u nízkopříjmových skupin, ti bohatší si pak poměr mohou měnit, ale základ je stejný,” říká Hrubošová.
Další cílovou skupinou jsou ženy. „Pro ně mám podnikatelskou akademii. Hodně mentoruji, dělám i on-line mentoringy. Učím rovněž nezaměstnané na úřadech práce finanční gramotnost, jak vyjít s málem a nepodlehnout dluhům,” připomíná. Motivovat lidi bez práce, aby si svoji příležitost našli sami, to je jeden z cílů seminářů, které Hrubošová pořádá. „Lidé často mají předsudky, že podnikání je zlodějina. Ale jen proto, že si neumějí najít svůj vlastní užitek pro ostatní. Jak ho objeví, tak si uvědomí, proč bych ho nabízel jen jednomu člověku, zaměstnavateli, když ho můžu nabídnout tisícům lidí kolem sebe,” tvrdí.
Podnikání je podle Hrubošové základ života. Je dobré si to alespoň na chvíli vyzkoušet, dokud člověk nemá tu osobní zkušenost, nikdy nepochopí principy, nikdy neuvidí rizika a příležitosti, říká. „Když se podíváte, v čem podnikají ti Babišové a Kellnerové, jsou to věci každodenní spotřeby. Potraviny, telekomunikace, zdravotnictví. Čím víc se váš podnikatelský záměr bude blížit věcem, které lidé nutně potřebují, nejlépe každý den, tím je vyšší pravděpodobnost, že budete mít úspěch,” zazní během přednášky.
Dobře spravovat peníze ji naučila matka. Byla účetní. “Peníze si vždycky rozdělovala do hromádek a já jsem to od ní odkoukala,” popisuje. Prý hodně šetřila. “Já říkám, že šetřit se má, ale s mírou, protože žijeme tady a teď a je třeba si vydělané peníze užít.” Na svých seminářích radí i to, jak nejlépe investovat. Nikdy ne do toho, čemu člověk nerozumí. “Lidé si například myslí, že když mají podílové fondy nebo investiční životní pojištění, tak své peníze dostatečně zhodnocují, ale to je holý nesmysl,” varuje. Během přednášky dokonce ukazuje, jak nákladné je investování přes prostředníka, tedy třeba přes zmíněné podílové fondy. Kolik si společnost spravující fondy ukrojí na provizích a poplatcích.
Rozmnožovat své vydělené peníze se prý naučila od bohatých. “Tím, že jsme pro ně vždy dělala finance, tak jsem se dívala, jak to dělají, a zkoušela to taky. Viděla jsem hlavně ten efekt v čase. Taky jsem investováním ztratila spoustu peněz, ale neodradilo mě to,” uzavírá.
MARCELA HRUBOŠOVÁ
– Vystudovala obor pojišťovnictví na Vysoké škole finanční a správní. Začínala ve státní správě, kde se specializovala na kontrolní činnost v oblasti daní a vymáhání pohledávek. Je členkou Finančního a pojišťovacího institutu, přednáší Řízení rizik na Institutu managementu a práva, a vlastní společnost Finance pro radost. Je business mentorkou pro řadu začínajících podnikatelů a stojí za vznikem řady úspěšných projektů a firem nejen z oblasti pojišťovnictví. Dříve pracovala jako ředitelka úseku vymáhání pohledávek ve Stavební spořitelně České spořitelny, byla šéfkou Asset Portfolio Servicing nebo ředitelkou odboru podpory řízení obchodu v České pojišťovně. Pracovala jako finanční manager pro řízení obchodních vztahů pro Českou a Slovenskou republiku v ING. Získala ocenění Euromanager roku 2005, patřila do TOP 50 klíčových zaměstnanců ING a působila v Talent Management Poolu skupiny PPF. Na podporu finančního vzdělávání a zmírňování chudoby v České republice založila Nadační fond kuřátka Pípa, kterému také předsedá. Dnes se plně věnuje vzdělávání finanční gramotnosti a podnikatelství.
Autor článku: Petra Jaroměřská
Fotografie: Anežka Svobodová pro city-dog.cz
