První nejdůležitější dovedností, kterou je třeba se při zajišťování a zabezpečování svého života po stránce financí naučit je, jak peníze vydělat.
Je třeba se naučit, jak se dají peníze vydělávat, abychom si pro sebe zvolili ty způsoby, které jsou nejblíže našim talentům, vášním, znalostem a dovednostem, a maximalizovali jsme tak svůj užitek pro ostatní a s ním i svůj příjem. Náš život nesmí být závislý jen na jednom příjmu, neboť s jeho ztrátou propadá náš život do chudoby, protože výdaje na život (přežití) musíme platit každý den.
Jak vydělávají peníze bohatí a jak chudí?
-
Bohatý člověk má více zdrojů příjmů.
-
Chudý člověk má jen jeden příjem. Celý jeho život tak často závisí jen na jednom příjmu, a to většinou ze zaměstnání.
BOHÁČ VYDĚLÁVÁ VĚDOMĚ!
-
Boháč ví, že lidský život je časově omezený. Rodíme se a umíráme a nikdo z nás nemá jistotu, jak dlouho tady bude. Vše, co máme, je právě a jen tento okamžik. Proto tím vzácným zdrojem bohatství, o který boháč pečuje a usiluje, je ČAS. Primárně jeho čas.
-
Denně se rozhoduje, na co jej vynaloží a s jakým užitkem. K dispozici má 24 hodin, které musí rozdělit mezi své životní potřeby – práci (obživu), rodinu, přátele, koníčky, čas pro sebe (zdraví/dobití energie), aby mohl žít skutečně bohatý a naplněný život. Proto je cílem boháče se svým časem maximálně efektivně hospodařit a ve svých činnostech pak využívat co nejvíce synergii. Synergie je činnost na dvou věcech současně, díky které získáváme daleko větší efekt, než kdybychom každou věc dělali samostatně. Platí: Synergie:1+1=3
- Boháč ví, že jeden příjem je pro zabezpečení života málo. Dostával by jej do závislosti na zdroji a tím i do velké životní nejistoty. Cílem boháče je nalézat a vytvářet různé příjmy, z různých zdrojů, které spolu často nijak nesouvisí. Strategií vydělávání peněz boháče je z dlouhodobého hlediska minimalizovat aktivní příjmy a maximalizovat příjmy pasivní.
-
Aktivní příjmy – jsou takové, kde člověk musí být stále fyzicky přítomen (např. příjmy ze zaměstnání). Pasivní příjmy – jsou takové, kde člověk nemusí být fyzicky přítomen, ale příjmy mu stále plynou (např. dividendy, licenční poplatky, autorské honoráře, příjmy z online podnikání, příjmy z pronájmů).
Existují čtyři způsoby dosahovaní příjmů:
• Zaměstnanec • Podnikatel – Osoba samostatně výdělečně činná • Majitel • Investor
-
Způsob dosahování příjmu jako zaměstnanec a podnikatel – OSVČ jsou v závislém a nesvobodném postavení. Vždy jsou totiž závislí na tom, kdo jim přiděluje práci. Ten pak rozhoduje i o výši odměny, kterou za práci dostanou zaplacenu. Výše odměny je omezená a s ní i výše celkového příjmu. Oproti tomu majitel a investor jsou zcela nezávislí a ve své činnosti svobodní. O výši odměny i celkovém příjmu rozhodují sami bez jakéhokoliv omezení.
-
S ohledem na dobu, která předcházela roku 1989, kdy naše země vstoupila do tržního hospodářství, jsme se nemohli rozvíjet ve všech způsobech dosahování příjmů. Vlastnictví se považovalo za krádež a podnikání bylo zcela zakázáno. Byla povolena jen určitá volná nebo svobodná povolání, kam patřili herci či umělci. Zbytek obyvatelstva musel pracovat v postavení zaměstnance. Tím byl lidem jasně vytyčen i zdroj a výše příjmu. Kdo nepracoval, byl příživník a s takovým se systém rychle vypořádal. Příživnictví bylo trestným činem, za který byli v období komunistického režimu v Československu od roku 1957 postihováni ti, kteří se soustavně vyhýbali „poctivé práci“ a dávali se někým vydržovat, nebo si prostředky k obživě opatřovali jiným „nekalým způsobem“. Původně za příživnictví hrozil trest odnětí svobody do dvou let, od roku 1965 byl ale zvýšen až na tři roky. Tento trestný čin byl zrušen až v polovině roku 1990.
-
Po roce 1990 se však situace změnila a do naší země přišla svoboda a s ní i tržní hospodářství. Bylo nám dovoleno podnikat, a to bez ohledu na vzdělání či zkušenosti, které jsme s touto oblastí měli. Do podnikání se tak začaly vrhat tisíce lidí a to jakoukoliv formou či způsobem. Často pod heslem „Co není zakázáno, je dovoleno“. Vzhledem k neznalosti podnikání a finanční gramotnosti v podnikání nedokázali lidé uspět ani jako OSVČ ani jako majitelé prvních firem. Příležitost stát se investorem se ze stejných důvodů rozplynula u většiny obyvatel s první i druhou vlnou kupónové privatizace, kdy se mezi lidi za body rozdělovaly státní podniky. Velká většina populace tak zůstává nadále v roli zaměstnanců a v závislosti na jednom příjmu.
Dnes již uplynulo více než 28 let od nástupu tržní ekonomiky, kdy existují podnikatelské školy, kurzy, semináře, online vzdělávaní, knihy, ale lidé se stále drží pomyslné jistoty, že v zaměstnání jsou v bezpečí a s jistotou příjmu. Často si vůbec neuvědomují, že právě oni jsou nejvíce závislí na podnikatelském prostředí a v obrovské nejistotě, zda se jejich zaměstnavateli (podnikateli) bude na trhu dařit. S jeho úspěchy a neúspěchy je spojen pak každodenní životzaměstnanců – zda budou mít na jídlo, oblečení a střechu nad hlavou.
-
Chcete-li uspět v dnešní době a stát na straně boháčů, nestačí jen chodit do zaměstnání a čekat každý měsíc na výplatu, která má své limity, protože odměňována je vždy jen pracovní pozice, nikoliv člověk a jeho dovednosti. Musíte se naučit využít všechny způsoby dosahování příjmů.
-
Cílem boháče je vytěžit všechny způsoby a zabezpečit tak nespočet zdrojů, které budou boháči měsíčně přinášet jak aktivní, tak pasivní příjmy. Počet příjmů nemá žádné limity. Čím více, tím lépe! Jediné, na co boháč dohlíží, je to, aby šly příjmy z oblastí, které zná, miluje a přináší mu radost a naplnění. Hledá synergická spojení mezi jednotlivými oblastmi, aby věnoval minimum energie na maximum užitku.
Co to znamená v praxi? Boháč se často ve své činnosti věnuje věcem, ve kterých prožívá své vlastní FLOW (proudění, plynutí).
