Dne 19. 6. 2015 byl uveřejněn návrh zákona o úvěrech pro spotřebitele, kterým bude do českého práva implementován a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení (Hypoteční směrnice) a v plném rozsahu bude nahrazen stávající zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

Připravovaný zákon bude mít zásadní dopad na všechny fáze úvěrového procesu bankovních i nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů na bydlení, na regulaci nebankovních poskytovatelů úvěrů a přinese zvýšenou ochranu spotřebitelů.

Nejvýznamnějšími změnami jsou:

Regulace distribuční sítě

Nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů budou nově podléhat dohledu České národní banky, od které budou muset získat časově omezené oprávnění k činnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru. Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, resp. samostatní zprostředkovatelé budou plně odpovědni za činnost spolupracujících vázaných zástupců, což přinese zvýšené požadavky na jejich řídící a kontrolní systém. Zásadních změn dozná též odměňování distribuční sítě, kdy u zprostředkovatelů nebude odměna moci záviset na prodejních cílech, u osob posuzujících úvěruschopnost spotřebitele nebude moci být vázána na počet či podíl akceptovaných žádostí a zakázá- ny budou i pobídky.

Možnost předčasného splacení i u úvěru na bydlení

Návrh zákona přináší spotřebiteli nové právo zčásti nebo zcela, kdykoliv po dobu trvání smlouvy splatit i poskytnuté úvěry na bydlení a snížit si tak celkové náklady úvěrů (doposud bylo možné jen u běžných spotřebitelských úvěrů). Věřitel bude mít v takovém případě pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu v přímé souvislosti s uplatněním tohoto práva vznikly.

Regulace spotřebitelských úvěrů v cizí měně

Návrh zákona zavádí přísnější pravidla pro poskytování úvěrů v cizích měnách. Tato změna bude mít vážné dopady do současné praxe poskytovatelů úvěrů, neboť cizoměnovým úvěrem je každý úvěr, který je poskytnut v jiné měně, než ve které má dlužník příjem, drží aktiva či v jiné měně než v měně státu, kde má trvalé bydliště. Příkladem může být častá situace dlouhodobě pracovně vyslaných občanů Slovenské republiky, s příjmem a aktivy v eurech a s trva- lým bydlištěm ve Slovenské republice, žádajících o úvěr na bydlení v České republice a korunách.