S výrazem konzumní způsob života se v rámci diskuzí, médií, ale i v běžné řeči lidí setkáváme velmi často. Je to považováno za “prokletí” dnešní doby, ve které žijeme. Jako bychom ztratili skutečné hodnoty a ve spotřebě zboží a služeb hledali své štěstí. Je tomu však skutečně tak?
-
S označením „KONZUMNÍ ZPŮSOB ŽIVOTA“ přišel už v roce 1899 americký ekonom a sociolog Thorstein Veblen. Jednalo se ekonomický názor, že nakupování a spotřeba zboží jsou pro společnost přínosem. Přestože touha po zboží a službách sahajících mimo rámec pouhé nutnosti byla všudypřítomná po celou dobu dějin, úvaha se přímo týká důsledků průmyslové revoluce.
-
Když stroje a organizace práce vedly na konci devatenáctého století ke zvýšení produktivity, spotřební zboží se stalo dostupnějším. Veblen si všiml zvyšující se poptávky po zboží pramenící ze zlepšení finanční situace a koupěschopnosti rozvíjejících se středních a vyšších tříd v Evropě, což ho ve výsledku vedlo k rozpoznání toho, že společnost směřuje ke spotřebě zboží kvůli spotřebě samotné.
-
Konzumní způsob života je úzce spjat s Veblenovým konceptem okázalé spotřeby, v rámci níž důvod pořizování zboží a služeb netkví v jejich užitečnosti, ale ve snaze dávat najevo bohatství a společenské postavení.
Okázalá spotřeba
Okázalá spotřeba = pořizování zboží a služeb za účelem veřejného předvádění bohatství či postavení. Veblen ve své knize Teorie zahálčivé třídy (z roku 1899) poukazuje na jasný rys nově vzniklé vyšší třídy z konce devatenáctého století a vznikající střední třídy dvacátého století, kteří hromadí luxusní zboží a služby za jasným účelem, kterým je snaha dávat najevo prestiž, bohatství a sociální postavení.
-
Záměr tohoto chlubení se, je v kontrastu s obstaráváním zboží a služeb kvůli jejich vlastní hodnotě či původně zamýšlenému účelu. Zajímavostí je, že k okázalé spotřebě může docházet v každé socioekonomické třídě, tedy od těch nejbohatších až po ty nejchudší. Získávat věci poukazující na společenský status lze v jakémkoliv sociálním prostředí. Zaměříme-li se na prvek „spotřeby“, pak se okázalá spotřeba vztahuje k pořizování a ukazování zboží, které není nezbytně nutné, a týká se hlavně střední a vyšší třídy, které pak stanovují vzory sociálního chování a spotřeby, jež ostatní napodobují.
-
Okázalá spotřeba sebou přináší i takzvanou „daň z luxusu“, jež zvyšuje cenu zboží a služeb, které slouží primárně jako demonstrace vlivu, aby zvedla zisk a přerozdělila bohatství s jen malou ztrátou pro konzumenty, kteří nakupují kvůli svému postavení a nikoliv kvůli potřebě.
Konzumní způsob života jde ještě dál a navrhuje, že pro členy společnosti je dobré podílet se na neustálém utrácení a spotřebě, a to nikoliv kvůli tomu, aby si udrželi své společenské postavení, ale také proto, že tím pohánějí motor ekonomiky, což přispívá k rozvoji konzumního zboží. Dopad konzumního způsobu života na západní společnosti vedl k rozvoji silných podniků a obřích ekonomik, ale také ke zvýšenému spoléhání na úvěry a dluhy.