Velmi často můžeme v současné době slyšet slovo či označení FLOW. Jak je důležité v životě najít vlastní flow? Jak být ve flow? Jak využít vlastního flow k tomu, abychom byli v práci a životě úspěšní a šťastní? Jak díky flow můžeme najít sami sebe nebo smysl našeho bytí? Co to tedy je – FLOW?
Flow
Slovo flow vychází z anglického jazyka, které v překladu znamená „proudění“, „tok“. Jedná se o duševní stav, při kterém je osoba ponořena do určité činnosti tak, že nic jiného se jí nezdá důležité, okamžik, kdy se tělo nebo mysl vzepne k hranicím svých možností ve vědomé snaze dosáhnout něčeho obtížného, co stojí za to. Takto flow pojmenoval a definoval psychology Mihaly Csikszentmihalyi, který označil flow jako stav naprosto soustředěné motivace. Kde se jedná o zcela cílevědomé zaujetí, při kterém člověk plně ovládá své emoce, které mu pomáhají k lepšímu výkonu v jeho činnosti. Ve flow nejsou emoce pouze ovládnuty a usměrněny, ale pozitivně naladěny a zapojeny do řešení úkolu. Pokud je člověk otrávený nebo znepokojený, většinou nemůže dosáhnout flow. Známkou flow je pocit spontánní radosti, nadšení při prováděné činnosti. Flow je ale také popisován jako hluboké soustředění výhradně na vykonávanou aktivitu – ne na sebe nebo vlastní emoce.
Hovorové výrazy pro stejný nebo podobný stav jsou: být v přítomném okamžiku, v zóně, připojený, v rytmu, být zapálený, vyladěný, koncentrovaný, ve čtvrté dimenzi.
Jiné označení flow je, že se jedná o splynutí činnosti a vědomí, z mysli jsou vypuzeny běžné myšlenky. Mizí starost o vlastní JÁ. Člověk si neuvědomuje tělesné potřeby jako hlad nebo únavu. Stav „proudění“ přitom vede k růstu „já“.
Mihaly Csikszentmihalyi a jeho kolegové začali zkoumat flow poté, co byl Csikszentmihalyi fascinován umělci, kteří se v podstatě ztráceli ve své práci. Umělci, především malíři, byli natolik ponořeni ve své práci, že zapomínali jíst, pít, a dokonce i spát. Proto první výzkum flow se uskutečnil právě s umělci. Výzkumy flow probíhaly především v 80.–90. letech 20. století v čele s Csikszentmihalyim a jeho kolegy v Itálii. Výzkumníci se zajímali o optimální zážitky a pozitivní zkušenosti, zejména ve školách či podnikatelské sféře. Flow byl zaznamenán v průběhu dějin a napříč kulturami. Učení buddhismu a taoismu mluví o stavu mysli známé jako „akce nečinnosti“ nebo „dělat, aniž by dělali“, která značně připomíná myšlenku flow.
Historické prameny naznačují, že Michelangelovo dílo na stropě Sixtinské kaple ve Vatikánu možná tvořil ve stavu flow. Je totiž zaznamenáno, že maloval několik dní v kuse a byl tak zabrán do práce, že se ani nezastavoval kvůli jídlu a spánku, až nakonec omdlel únavou. Po tomto se probudil svěží a poté, co začal znova malovat, se opět dostal do stavu naprostého ponoření.
CO JE TEDY FLOW? Jednoduše….
Ve flow (v plynutí) se nacházíme tehdy, když je pro nás důležitější zážitek z činnosti než její výsledek, když si víc užíváme hru samotnou než to, jak skončí.
“Cíle jsou samozřejmě důležité, ale opravdová radost přichází z cesty k cíli, než z jeho dosažení.” Mihály Csikszentmihalyi