Mezi prvními hledači pokladů byli Španělé, kteří slyšeli legendu o indiánském kmeni, který provádí úžasné obětní dary, kdykoli je zvolen nový náčelník. Říká se, že poklad Eldoráda leží na dně hlubokého jezera někde v pralesích Jižní Ameriky.
Legenda vypráví o Eldorádu, což ve španělštině znamená „zlatý muž“, kde tělo náčelníka je pokryto pryskyřicí, na kterou se nafouká ryzí zlato. Ten je poté odnesen k jezeru. Dlouhé procesí mužů a žen přináší vzácné zlaté dary. Náčelník se ponoří do jezera a smyje ze sebe zlatý prach. Za hlasitých díků hází dav do jezera hodnotné dary. A protože se obřad koná opakovaně, říká se, že jezero ukrývá zlatý poklad.
- Řady potápěčů prozkoumali spoustu různých jezer Jižní Ameriky, některá byla dokonce vysušena, ale našla se jen trocha ze ztraceného pokladu.
Španělé z Ameriky neodváželi na svých galeonách jen zlato, které bylo vytěženo ze skály, ale hodně zlata bylo sprostě ukradeno!
-
V roce 1532 vyplul španělský mořeplavec Pizarro do Peru v Jižní Americe. Slyšel příběhy o Incích, tamních obyvatelích, a o jejich neuvěřitelných zásobách zlata a stříbra. (I dnes je Peru třetí největší vývozce stříbra na světě.) Říkalo se, že chrámy Inků přetékají drahými ozdobami a sochami, a že zdi císařova paláce jsou lemovány zlatem. Pizzaro brzy zjistil, že pověsti nelhaly. Hory v Peru byly zlatonosné a Inkové zlato těžili a zpracovávali ve velkém. Pizarro zavraždil stráže, kteří ochraňovaly mocného vládce Inků Atahualpu, a učinil z něj svého zajatce. Jako výkupné za Atahualpu požadoval, aby byla jedna velká místnost naplněna zlatem. Poté byl poklad roztaven na zlaté cihly a odeslán do Španělska.
-
Atahualpovi loajální poddaní byli donuceni poslechnout Pizarrovi rozkazy o výkupném, nakonec ale zjistili, že se Pizarro nechystal dodržet svůj slib a jejich panovník byl po tom všem odsouzen k smrti. Pizarra následovali i další španělští objevitelé. Zmocňovali se stále většího množství inckého zlata v Peru a zlata Aztéků v Mexiku. Všechno roztavili na zlaté pruhy a na svých galeonách je převáželi přes oceán do Španělska.
-
Každá taková loď byla plujícím pokušením a nabízela rychlou kořist pro piráty, kteří vyplenili a vyloupili jakékoliv plavidlo, které jim přišlo do cesty. Odvážným pirátům se říkalo bukanýři.
-
Jakmile Španělé objevili zlaté doly Střední a Jižní Ameriky, postavili dílny známé jako „mincovny“. V nich tavili surové stříbro a zlato a formovali ho do velkých cihel. Z některých vyrobili zlaté a stříbrné mince. Největší stříbrná mince se jmenovala osmireál a byla na ni vyražena číslice 8. Všechny mince začaly být známé jako „osmičky“. Mnoho dnešních mincí je potomky původních „osmiček“.
Přečtěte si také:
Inkové a peníze. Obří říše, která neznala peníze ani obchody
http://www.financeproradost.cz/inkove-a-penize-obri-rise-ktera-neznala-penize-ani-obchody
